Přejít k hlavnímu obsahu

Grilování CZ s.r.o.

Grilování je náš „národní sport“ a vůně grilovaného masa přivedla pana Dytrycha až k podnikání. Podívejte se na jeho cestu k úspěchu.

Přehrát video
  • Tomáš Dytrych

Co v pořadu nezaznělo

Jaké byly začátky vašeho podnikání?
Velmi optimistické. Začal jsem podnikat již ve 23 letech na vysoké škole a od počátku jsem nepočítal s tím, že bych se někde nechal zaměstnat. Neměl jsem žádné náklady, neplatil zdravotní ani sociální pojištění. Celé podnikání vypadalo hrozně snadné, protože člověk vydělával peníze jen pro zábavu.
Kdy se vám začalo dařit? Kdy nastal ten „zásadní zlom“?
Nedá se říci, že by nastal přímo nějaký zlom, ale výrazný posun k lepšímu přišel asi před 3 lety (grilování se věnuji od roku 2008), kdy jsem se rozhodl začít natáčet vlastní videorecepty a další videa. Dali jsme tím lidem jasně najevo, že fyzicky existujeme a že tomu, co děláme, opravdu rozumíme.
Dostavila se nějaká krize? Pocit neúspěchu? Pokud ano, jak jste ji překonal a co vám toto období přineslo?
Ano určitě. Bylo to asi po 3 letech podnikání na internetu, kdy jsme z neznalosti očekávali, že to poběží tak nějak samo. Vyzkoušeli jsme si několik „zaručených" postupů, kterým jsme věřili, a to byly ty největší omyly. Vydržel jsem, protože jsem věřil, že pokud se něčemu budu věnovat pořádně a víc než ostatní, tak úspěch určitě přijde. Naučil jsem se, že veškerým činnostem, které chcete outsourcovat, musíte alespoň elementárně rozumět. A tak jsem se začal vzdělávat v internetovém marketingu.
Máte pocit, že má to, co děláte, potenciál? Co vás nutí jít dál?
To, co dělám, má v ČR rozhodně potenciál. Respektive jsem o tom alespoň přesvědčen. Troufám si říci, že jsme v ČR tak v první třetině. Dál mne nutí jít právě ty další dvě třetiny. Pomáhat lidem a předávat zkušenosti v grilování.
Co považujete za váš největší dosavadní úspěch?
To, že jsem se před třemi lety nebál a docela rychle se rozhodl stoupnout si před kameru a ukázat lidem, že tomu, co dělám, docela rozumím. Bylo to ze začátku velmi těžké „vylézt z kanceláře" a přesvědčit lidi, že něco opravdu umím. Dále je to založení vlastní značky grilovacího koření a grilovacího náčiní v loňském roce. Také jsem získal status BBQ Judge KCBS, kdy jsem zřejmě první Čech, který kdy dělal rozhodčího na mezinárodní BBQ soutěži podle pravidel KCBS (Kansas City Bbq Society). Jako KCBS Judge mohu nyní dělat porotce na BBQ soutěžích pořádaných po celém světě.
Díky jaké vaší vlastnosti jste to dotáhl tak daleko?
Nad tím jsem párkrát přemýšlel. Myslím, že nejvíce mi pomohlo používání selského rozumu v podnikání a víra v to, že pokud něco děláte dobře, baví vás to a děláte to lépe než ostatní, tak úspěch jednou přijde.
Co vás na tom všem baví nejvíc?
Grilování je velká zábava. Dobré jídlo, atmosféra a když tyto produkty (grily/náčiní) prodáváte, setkáváte se se zákazníky a o grilování s nimi hovoříte, tak tu atmosféru zažíváte vlastně pořád. A hlavně, když se vám lidé ozývají s tím, že jste jim pomohl s něčím, s čím se třeba rok trápili a nyní jim to funguje, to je pocit k nezaplacení a dává vaší práci smysl.
Musel jste podnikání něco obětovat?
To samozřejmě. Asi jako každý podnikatel – spoustu a spoustu času a bohužel i hodně nervů.
A kam dál? Jak vidíte svoji budoucnost? Přemýšlíte o tom, co bude za pár let? Co bude s firmou?
Na začátku podnikání „v grilech" jsem si stanovil cíl a to vlastní pořad o grilování v televizi. To stále platí a věřím tomu, že se splní do 3 let. A firma? S ní se pojí druhý cíl stanovený asi před 3 lety a to je největší prodejna grilů a všeho okolo grilování v ČR ve stylu německých nebo amerických obchodů, kde koupíte vše od dřevěného uhlí, přes omáčky, knihy po grily všech známých výrobců až po cateringové a velké soutěžní grily.
Váš příběh bude možná pro někoho natolik inspirativní, že se sám pustí do podnikání. Jaké rady byste dal člověku, který hodlá podnikat? (buďte prosím konkrétní)
Občas se mne někdo na tyto rady zeptá. Ta hlavní a zásadní je používat selský rozum, to je základ. Pak určitě znát svůj obor, ve kterém chci podnikat: znát svoje dodavatele, konkurenci, sledovat dění v oboru, veletrhy, weby. Pak je velmi důležité snažit se přemýšlet jako zákazník: co cítí, co potřebuje a podle toho podnikat. Pokud se nevcítíte do pocitů zákazníka, tak nemáte vlastně komu prodávat. A do třetice vidět věci reálně – nemít velké oči. To je velký problém, kterým jsem si ze začátku prošel i já. V návalu euforie, že začnu podnikat, má člověk snahu vidět vše výrazně lépe než je. Že vše poběží samo a peníze se budou sypat. To platí zejména pro podnikatele na internetu. Člověk by neměl být pesimista, ale realista. Ze začátku nikdy nebude tolik zakázek, jak si člověk myslí, nebude volat tolik zákazníků, nevydělá se tolik peněz. Všechno chce svůj čas a stabilní firma se buduje postupně.