Přejít k hlavnímu obsahu

Lingea

Pan Pavel Ševeček vystudoval kybernetiku, ale v 90. letech se začal věnovat vývoji jazykových nástrojů pro počítače. Se společníkem založil v roce 1997 firmu Lingea, která sídlí v Brně a v současnosti se zaměřuje na rozvoj a prodej elektronických a knižních slovníků a aplikací. Společnost dnes patří mezi partnery významných světových vydavatelů slovníků a encyklopedií. Jak náročné bylo rozjet tento druh podnikání? Podívejte se na další inspirativní díl pořadu Cesty k úspěchu.

Přehrát video
  • Pavel Ševeček

Co v pořadu nezaznělo

Co Vás vedlo k rozhodnutí začít podnikat?
Bavilo mě programování, vyvíjel jsem vlastní editor CSED, později zcela nový editor pro různé unixové platformy. Dále pak ovladače pro klávesnice, obrazovky a tiskárny, díky kterým šlo psát na PC a tisknout česky, což v 90. letech ještě nebylo samozřejmostí, většina dovážených tiskáren češtinu nepodporovala. A protože jsem v editorech potřeboval vyřešit dělení slov a kontrolovat překlepy, začal jsem vyvíjet první jazykové nástroje. Založení firmy tedy nebylo cílem, spíše logickým pokračováním těchto aktivit, jednoduše řečeno, software nestačí jen vyvíjet, je nutné ho i prodávat.
Jak jste začal podnikat?
Zpočátku jsem svoje produkty prodával jako OSVČ. Nejprve editory a ovladače, později čím dál více jazykové nástroje. V polovině 90. let již většina editorů či sázecích systémů v Česku používala korektory pravopisu a dělení slov ode mne: WordPerfect, Microsoft Word, Text602, Mat, PageMaker, CorelDraw a další. V roce 1997 jsme se společníkem založili firmu Lingea s cílem vytvářet elektronické překladové slovníky a další aplikace pro koncové uživatele. Já jsem si vzal na starost vývoj, společník prodej.
Jaká je historie vaší firmy? Jaké byly nejdůležitější okamžiky v historii Vaší firmy?
Na podzim 1997 jsme uvedli první produkt – elektronický slovník Lexicon, který se rychle stal nejpopulárnější aplikací tohoto typu. Je dokonce tak dobrý, že si u nás nechávají elektronické verze slovníků připravovat velcí zahraniční vydavatelé, např. Oxford University Press, Longman, HarperCollins Publishers, Chambers a další. V roce 2005 jsme začali vydávat první knížky, v roce 2006 založili pobočku v Polsku, 2009 v Rumunsku a 2013 v Maďarsku. Připravili jsme i řadu titulů pro češtinu – například pravidla pravopisu či výkladový slovník. V současnosti vydáváme knížky v sedmi zemích, celkem se jedná o 550 různých jazykových příruček – slovníky, konverzace, gramatiky apod. Provozujeme několik internetových portálů, na kterých lidé najdou naše slovníky - překladové na dict.com, české na nechybujte.cz. Od loňského roku se naplno věnujeme vývoji vlastních překladačů a nástrojů pro podporu překladu.
Jaká jsou specifika podnikání ve Vašem oboru?
Na to nejde jednoznačně odpovědět, protože naše činnost zasahuje do více různých oborů: vývoj software, vydavatelství a překladatelské služby. Software je obecně ziskovější, ale rizikovější, existuje silná zahraniční konkurence. Knižní trh je relativně stabilní, až na případy, kdy v některé zemi zkrachuje velký knižní distributor, to pak počítáme ztráty. Další naše činnosti jsou spíše doplňkové, protože volně souvisí s jazyky či cestováním.
Co je na Vašem podnikání nejtěžší?
Těžko říct, nepřijde mi nějak zvlášť těžké. Někdy je možná trochu na obtíž ta různorodost hraničící s roztříštěností, v jeden den třeba probíráme propagaci slovníkového portálu dict.com, obálky nové řady průvodců, reformu pravopisu katalánštiny, pak dolaďujeme nové konverzace pro Slovinsko a v podvečer ještě nasazujeme novou verzi neuronového překladače. V takové chvíli mám pocit, že toho děláme moc a strašně nestíháme. Jenže pak se vše usadí a zase těžíme z toho, že jednotlivé oblasti se vzájemně doplňují, příprava podobných titulů ve více zemích je efektivnější, slovníky a morfologie zkvalitňují překladače a ty nám zase pomáhají při překladech knížek.
Jak nyní vidíte budoucnost své firmy?
V tuto chvíli jsem spíše optimista. Všechny pobočky jsou soběstačné a ziskové, naše pozice na knižních trzích velmi dobrá, opět se více věnujeme technologiím, dokončujeme nové produkty. Nejsme start-up s raketovým růstem, připravujeme i málo ziskové nebo přímo ztrátové tituly, vybudovali jsme si však dobré jméno a stabilní pozici, což je příslibem do budoucna.
Co považujete za svůj největší podnikatelský úspěch a z čeho jste se naopak ponaučil?
Já považuji za úspěch, že jsme v posledních letech bez jakýchkoliv veřejných dotací připravili konverzace, slovníky a další příručky pro více než 50 jazyků a přesto jsme nezkrachovali. A to se jedná o jazyky jako např. arménština, finština, hebrejština, hindština, indonéština, mongolština, norština, turečtina či svahilština. Jsem rád, že většina lidí ve firmě dělá práci, která je baví, vidí konkrétní výsledky a přínos pro lidi, kteří se učí jazyky nebo cestují do různých exotických zemí a využívají naše knižní nebo elektronické tituly. Že se nám podařilo propojit poměrně různorodé činnosti a výsledky aplikovat v několika zemích. Poučil jsem se v tom, že nadšení je dobrá věc, je ale potřeba také zvyšovat prodej, hlídat výdaje a neustále zlepšovat marketing.
Musel jste podnikání něco obětovat?
Nemám takový pocit. Podařilo se mi skloubit práci a koníčky, někdo sbírá známky, jiný obrazy, já obrazně řečeno sbírám jazyky. Přes zimu sice pracuji mnohem více než 40 hodin týdně, vynahrazuji si to ale přes léto, kdy hodně cestujeme.
Čím se při své práci řídíte?
Selským rozumem. Nejdu po penězích, nejsem ten typ, snažím se ale dobře dělat svoji práci, totéž očekávám od zaměstnanců. To je pak na výsledku vidět, a pokud to takto vnímají zákazníci, zvyšuje se i prodej.
Co z aktivit spjatých s Vaším podnikáním Vás baví nejvíce?
Vymýšlení a vytváření nových produktů, ať už jsou to knihy, mobilní aplikace nebo webové služby. Tvorba programů, pomocí nichž lze z různých databází automaticky připravovat hotové knížky či binární datové soubory pro aplikace. A také to propojení lingvistiky a IT, nový systematičtější pohled na různé aspekty jazyka, např. morfologii, výslovnost či významy slov. Současně mne nepřestává fascinovat ta různorodost jazyků.
Úspěšnost Vaši firmy jistě vyžadovala spoustu úsilí a finančních prostředků. Jak jste řešili financování?
My jsme začínali jako softwarová firma, do vývoje prvních aplikací jsem tedy investoval jen svůj čas, peněz z počátku až tak moc potřeba nebylo. Hned s prvním produktem Lexicon jsme měli velký úspěch u uživatelů i firem, obrat šel rychle nahoru a měli jsme tedy dostatek vlastních prostředků pro vývoj slovníků pro dalších jazyky a expanzi na Slovensko a do Polska. Vše se ale změnilo v roce 2009, kdy nastalo současně několik nepříznivých okolností: z firmy odcházel společník, takže jsem kupoval jeho podíl, nepodařilo se rozběhnout prodej software v Polsku, v tisku bylo velké množství knih pro český, polský a rumunský trh a do toho nás naplno zasáhla krize, kdy příjem z B2B spadl meziročně o 60 %. Situaci jsme vyřešili pomocí provozního úvěru právě na financování tisků. Výzkum a vývoj nových technologií nám pomáhají financovat granty TAČR a MPO.
Co u vás během natáčení uvidíme? Jak vaše podnikání „vypadá“?
Nic zvláštního, veškerý vývoj dat probíhá pod Linuxem, aplikace vyvíjíme pro všechny obvyklé platformy, tedy Windows, macOS, Linux, iOS i Android. V sousední ulici máme prodejní oddělení a příruční sklad. Lepší představu o rozsahu knižní nabídky si můžete udělat v knihkupectvích.