Přejít k hlavnímu obsahu

Mamavis

Příběh paní Martiny Štefankové může být inspirací pro všechny začínající podnikatele. K myšlence startupu ji motivovala její nemocná dcera. Vylepšila aplikaci prastaré léčebné Priessnitzovy metody, nechala si svůj výrobek patentovat a rozhodla se inovativní Priessnitzův obklad na suchý zip nabídnout širšímu okruhu zákazníků. Tento nápad má příznivé ohlasy nejen na domácím trhu, ale vyhrál i v několika startupových soutěžích. Podívejte se na další zajímavý podnikatelský příběh z cyklu Cesty k úspěchu.

Přehrát video
  • Martina Štefanková

Co v pořadu nezaznělo

Co Vás vedlo k rozhodnutí začít podnikat?

U rozhodnutí začít podnikat stála moje malá dcera Natálka. Díky Natálce jsem přišla na nápad, jak zdokonalit tradiční Priessnitzovy zábaly.
Ten příběh je docela prostý. Dětská lékařka mi při nachlazení Natálky doporučila použít zábal na hrudník podle známé léčivé metody Vincenze Priessnitze. Víme, že tento zábal tvoří klasicky mokrá plena, nepromokavá vrstva, například igelit, a ručník. Zábal ale malé holčičce nechtěl držet na svém místě, Natálce každou chvíli padal. Nechtěla jsem vzdát, jak na to. A v jednu chvíli mě napadlo: „Co ty tři vrstvy spojit do jedné?“ Začala jsem hloubat, jak na to. Načrtla jsem si možný tvar zábalu na papír a po všelijakém překreslování jsem začala být s výsledkem jakž takž spokojená. A tak přišla chvíle poohlédnout se po šikovné švadleně, která by zábal podle mých představ ušila. Po fázi společného tvůrčího dolaďování vznikl první funkční zábal, vycházející z tradičního Priessnitzova zábalu. Na rozdíl od něj jsou však všechny tři vrstvy sloučené tak, že zábal tvoří jeden celek a připevňuje se na dětské tělíčko suchým zipem. A podařilo se, zábal držel na tělíčku, kde měl.
Tak vznikl můj vlastní výrobek - univerzální zábal, který komfortností jednoduchého použití přibližuje a popularizuje léčivou metodu Vincenze Priessnitze i lidem, které by jinak její „klasické“ domácí použití odrazovalo. A jen krůček pak už byl k rozhodnutí začít podnikat. Po úspěchu se zábalem pro dceru Natálku následovalo testování na mých blízkých a také to dopadlo dobře. Povzbuzena kladnými reakcemi na své provedení Priessnitzova zábalu mne napadlo , že by mohl být stejně užitečný i dalším lidem. Zpočátku jsem měla na mysli především děti. Vždyť na začátku všeho byla moje neposedná Natálka, můj úplně první „pokusný králíček“. Své sehrála pro rozhodování, zda se pustit do podnikání, také slova naší paní doktorky. Přesvědčila mne, že jde o skvělý nápad, který by pomohl i dalším maminkám při onemocnění jejich dětí. A nejen jim. Řekla, že jsou zábaly vhodné i pro dospělé.

Jak jste začala podnikat?

Zajímalo mě, jestli provedení Priessnitzova zábalu, které jsem vymyslela a prakticky odzkoušela, je duševním vlastnictvím. Takovým, které jde ochránit, a to nejlépe ještě dříve, než své zábaly začnu veřejně propagovat. A tak na úspěšné výsledky vývoje mého výrobku navázala spolupráce s patentovou kanceláří. Výsledkem patentových rešerší bylo to, že jde o nový výrobek, který splňuje podmínky pro ochranu duševního vlastnictví. Proces vyústil zaregistrováním užitných vzorů, jejichž jsem původcem a vlastníkem, a zahájením procesu získání tzv. evropského patentu.
Teprve potom jsem se vydala cestou, jak svůj nápad proměnit ve skutečné podnikání. Začala jsem jako živnostník, tedy OSVČ. Pustila se do první verze podnikatelského plánu, který pro mne byl na začátku španělskou vesnicí, přes přímý kontakt se zákazníky, kdy jsem s kamarádkami objížděla jarmarky a podobné akce, založení prvního e-shopu a zajištění výroby, zpočátku jen externě s místní šicí dílnou.
Věděla jsem, že se neobejdu bez týmu spolupracovníků, odborníků zpočátku externích a pokud možno jako dobrovolníků. Protože na placení jejich práce jsem neměla peníze a získat úvěr, když jste s podnikáním na samém začátku, není jednoduché. Měla jsem velké štěstí, že takový tým se podařilo vytvořit. Zároveň jsem pokračovala ve vývoji svého výrobku. Věděla jsem, že je třeba co nejrychleji rozšířit škálu zábalů jako zdravotní pomůcky pro jednotlivé části těla – na krk, kolena, lýtka a lokty, bačkory, na karpály a zápěstí, až po čelenku na bolest hlavy. Vše s atesty pro děti mladší tří let.

Jaká je historie vaší firmy? Jaké byly nejdůležitější okamžiky v historii Vaší firmy?

V podnikání s Priessnitzovými zábaly mám zhruba dvouletou historii, pomineme-li krátkou epizodu tzv. pilotního ověřování.
Od začátku usiluji jít cestou budování startupu. S kolegy v týmu jsme si vysvětlili, že můj univerzální zábal podle Priessnitze je skutečnou výrobkovou inovací, že má smysl usilovat o jeho masivní tržní uplatnění a v neposlední řadě, že je třeba počítat s vysokým stupněm nejistoty. Prostě startup se vším všudy. Červenou nití budování firmy je tedy příprava na vstup investora.
A samozřejmě se snažím fungovat jako každá jiná malá začínající firma, se sídlem v Klášterci nad Ohří. Hodně mi pomáhá přímý kontakt s lidmi u svého stánku na jarmarcích, na různých předváděcích akcích apod. Získávám spoustu zkušeností takříkajíc v první linii. A dělím se o ně na svém blogu. Ťukáním na dveře ordinací lékařů (při frontě pacientů☺) získávat zpětnou vazbu od praktických lékařů. Ti začali doporučovat naše zábaly Mamavis a předávat pacientům naše propagační letáčky. Oslovuji nemocnice. Pustila jsem se do oslovování velkoobchodů.
Také mě v podnikání výrazně posunula dopředu pomoc, kterou nacházím u lidí, kteří mají s podnikáním mnohaleté zkušenosti. Ač podnikatelé, jsou ochotni mi radit a manažersky pomáhat zdarma. S několika z nich se z nás stali skuteční parťáci a velcí přátelé.
Během posledních měsíců tak už dostává můj byznys plán podobu, na kterou jsou zvyklí investoři a banky. A co hlavně, mnohem víc než dříve si uvědomuji, jak i pro mne samotnou je důležité mít pořádný byznys plán. 
Nejdůležitější okamžiky v historii mé firmy?

Prostřednictvím poradenské firmy Ing. Milan Drábek, se kterou dodnes spolupracuji, jsem dostala do kontaktu s Inovačním centrem Ústeckého kraje (ICÚK) a na základě společných jednání se rozběhla třístranná spolupráce. Bylo mi umožněno napojit se na poskytované služby v určité fázi rozběhlého inkubátoru ICÚK. Dostalo se mi užitečných rad, manažerské podpory a kontaktů. Pomohlo mi to ověřit si, že můj výrobek, univerzální zábalový pás podle Vincenze Priessnitze, je vnímán nejen koncovými zákazníky, jak jsem se mohla sama mnohokrát přesvědčit, ale i odborníky, jako užitečný, a že má velký tržní potenciál v tuzemsku a v zahraničí. Vyzkoušeli jsme, kudy by mohla cesta za úspěchem vést a kudy nejspíš nevede. A absolvovala mnoho zajímavých a inspirativních jednání.
Důležitým mezníkem, který dokládá správnost nastoupené cesty je vítězství v soutěži StartUp Go Grill, pořádané pravidelně Inovačním centrem Ústeckého kraje pro začínající firmy s inovačním potenciálem. Viz zpráva z tisku:
Druhý běh podnikatelského inkubátoru StartUp Go Inovačního centra Ústeckého kraje (ICUK) dospěl ve středu 10. května ke svému finále – veřejnému „grilování start-upů“. Porota vybrala nakonec tři nejlepší firmy, které získaly individuální koučink vybraného mentora pro rozvoj podnikání od Inovačního centra Ústeckého kraje a České spořitelny.
„U vítězného projektu Mamavis se porota téměř jednomyslně shodla, že podnikatelský záměr má velký potenciál uspět na trhu.
Podařilo se také dostat se do středoevropského finále soutěže Startup World Cup, a získat zde cenné rady od tuzemských i zahraničních odborníků. Velmi si vážím i posledního velkého úspěchu v soutěži NASTARTUJTE SE s Komerční bankou, v konkurenci více jak čtyřicítky projektů. A ukazuje se, že ještě větší hodnotu než vyhraná částka 300 000 Kč má balíček služeb jako součást ceny, počínaje propagací v řadě médií, která už přináší své ovoce i v nárůstu zájmu o naše výrobky a postupným využitím vysoce profesionálních služeb v chytře zvoleném portfóliu. Vloni jsme také uspěli u jedné z prestižních společností specializovaných na inkubaci startupů. Výběr z desítek jiných projektů nás ujistil, že jdeme s naším startupem správnou cestou, i když jsme nakonec nabídku vstupu do inkubátoru nevyužili.
Logicky posledním důležitým mezníkem v řadě je zatím založení obchodní společnosti Mamavis healing care. Jde o krok významný pro vstup investora, a od začátku roku postupně přenášíme podnikatelské aktivity z mé OSVČ na toto s.r.o.

Jaká jsou specifika podnikání ve Vašem oboru?

Naším oborem podnikání je výroba a prodej zdravotních pomůcek. Specifikem podnikání s univerzálními zábalovými pásy podle Vincenze Priessnitze je to, že než jsme přišli s našimi výrobky na trh, žádný jiný podobný se koupit prostě nedal. Jde o situaci neobvyklou v tržním hospodářství a má to své výhody i nevýhody. Každá firma se určitě zaraduje, když zjistí, že pro svůj nový výrobek nemá na trhu žádnou konkurenci. Na druhou stranu se musí vycházet ze situace, kdy váš výrobek nikdo nezná - ani značku, pod kterou se prodává. Klíčovým pro úspěch pak je, jak se bude dařit marketingová komunikace a jak velké náklady si vyžádá.

Co je na Vašem podnikání nejtěžší?

Pro mne osobně je nejtěžší obstát na kapitánském můstku. Vím, že alespoň v této fázi na kapitánský můstek firmy patřím. Přitom si uvědomuji, jak moc chybí odborná průprava a zkušenosti v podnikání. Nároky z mixu řady odborností jsou veliké. Dan Norris ve své knize Startup za 7 dní k tomu má jednoduchou radu: „Buďte k sobě upřímní. Jestli všechny ty důležité věci nezvládnete sami, najděte si spoluzakladatele. Jestli nápad, realizace či nasazení nejsou vaše parketa, najděte si spoluzakladatele. Pokud chcete mít úspěšný startup, budete to potřebovat.“ U malinké firmy je také velkou časovou a finanční zátěží vrstvení spousty takových nezbytných činností, jakými jsou například certifikace výrobků, řešení změny užívání pronajaté provozovny či ochrana duševního vlastnictví i mimo Českou republiku. A jak jsem již zmínila, alfou a omegou úspěchu každého startupu, a tedy i našeho, je jak se podaří ho uplatnit na trzích – v tuzemsku i v zahraničí. Přitom čísla jsou neúprosná; zrealizovat svůj podnikatelský sen dokáže jen sotva každý pátý startup.
Přitom těžké je dokázat skloubit i sebelépe připravená opatření, třeba právě v oblasti marketingové komunikace s finančními nároky, které si nutně vyžadují.
Nakonec obecná poznámka k vaší otázce. Ze startupové literatury víme společně s kolegy z týmu Mamavis, že klíčem k úspěchu je omezování a zvládání rizik.

Jak nyní vidíte budoucnost své firmy?

Pevně věřím, že naši startupovou misi završíme do pololetí letošního roku úspěšně. A to je výběrem vhodného investora a jeho vstupem do založené společnosti Mamavis healing care. Bylo by špatné, kdybych nebyla pevně přesvědčena o vysokém tržním potenciálu našich zábalových pásů. Odborně se tomu říká vysoký potenciál dopadu. Máme ctižádost prorazit do světa. Mamavis healing care tak do budoucna vidím jako podnik s vysokou exportní výkonností.
Přitom bych byla ráda, aby si podnik zachoval svoji „vlídně maminkovskou tvář“, jak jen to bude možné. Mám tím na mysli i současný způsob propagace zábalů s využitím formy řady pohádek s tématikou cesty Vincenze Priessnitze a jeho přírodní léčivé metody.

Co považujete za svůj největší podnikatelský úspěch a z čeho jste se naopak ponaučila?

Za dosud největší podnikatelský úspěch považuji dosažení stability týmu Mamavis a též finanční stability své OSVČ v situaci, kdy stále ještě se startupem procházíme „údolím smrti“.
A také, že se nám poslední dobou daří zaujmout tzv. globální hráče, jakým je například známý „digitální nomád“ Dan Hastík a doplňovat o ně náš tým. To může být pro úspěch naší cesty „údolím smrti“ velmi důležité!
O úspěších v soutěžích startupů jsem už hovořila.
Z čeho jsem se naopak ponaučila? Jak je často důležité znát, umět. Že i sebelepší vůle, nasazení a intuice nemusí stačit.
Eric Ries říká: „Startup je lidská instituce vytvořená s cílem dodávat nový produkt nebo službu za nesmírně nejistých podmínek.“ Ano, firma je v prvé řadě o lidech a já se v lidech už několikrát hodně spletla. S některými důsledky svých chyb se vyrovnávám dodnes.

Musela jste podnikání něco obětovat?

Nejtěžším asi bylo skloubit mateřství s nároky podnikání. Jako samoživitelka jsem musela skloubit čas mezi dceru Natálku, práci v zaměstnání a rozběh podnikání. Jak se můžete dozvědět z některých článků na našem blogu, tak má cesta nebyla vždy poseta květy, ale tvrdou zkušeností.
Na začátku mi určitě nejvíc pomáhala víra, že jdu po správné cestě. Včas jsem poznala lidi, kteří mi obrazně posvítili na cestu, když bylo třeba a přidali se ke mně a moji cestu začali sdílet. Umožnili mi podívat se na moji cestu více z ptačí perspektivy, abych dohlédla o kus dál, začala jsem hlouběji chápat svůj podnikatelský záměr v širších a odbornějších souvislostech. Vytvořili jsme dělný tým.
Vzpomínám si, jak mi jednou kolega Milan Drábek položil na stůl výstižný graf s křivkou jako tobogán, který zachycoval obvyklý vývoj startupu. Od nápadu, přes jeho postupné zhmotňování a konfrontaci s trhem, až po úspěšnou komercializaci těch úspěšných. A tak i my stále ještě procházíme svým „údolím smrti“ a přitom s radostí pozorujeme, že už jen kousek před námi probleskuje světlo. Také jsem musela obětovat strach a pochybnosti, abych se vydala svou cestou. Také čas na osobní život a koníčky, které jsem měla ráda.
Nyní je to má práce, která mne baví a naplňuje.
Nepřicházím ani o mateřské zážitky. Natálka je součástí našeho týmu, která se účastní i jednání. Vždyť to vlastně celé vymyslelaJ

Čím se při své práci řídíte?

Často intuicí… nyní však i stále více pravidly a řádem podnikatelské hry. Předtím jsem pravidla a řád tolik nevnímala a uvědomila jsem si, že by to mohlo vést až ke „katastrofickému scénáři“.

Co z aktivit spjatých s Vaším podnikáním Vás baví nejvíce?

Týmová práce, tvořivost a vývoj nových produktů. Uskutečněné cíle a sdílení.

Rozjezd podnikání vždycky vyžaduje startovní kapitál. Byli jste na úplném začátku, jak jste financovali rozjezd Vašeho podnikání?

Začínala jsem se zapojováním lidí do týmu, nyní mohu říci přátel, kteří mi oddalovali fakturace, předávali zkušenosti a pomáhali mi jít svou cestou .Pomohlo nám i to, že jsme chtěli zjistit, zda jsme dost konkurenčně schopní a proto jsme se přihlásili do grantového programu Nastartujte se. Vyhráli jsme, čímž jsme zviditelnili svůj projekt mezi potenciálními zákazníky a obchodními partnery.

Váš příběh bude možná pro někoho natolik inspirativní, že se sám pustí do podnikání. Jaké rady byste dala člověku, který se chystá začít podnikat? (buďte prosím konkrétní)

Věřte svému nápadu přes veškeré pochybnosti okolí. Mladým lidem doporučuji, aby se nebáli vydat se s dobrým nápadem, kterému věří a mají rádi tvůrčí práci, samostatně vlastní cestou. S trpělivostí, neboť cesta za úspěchem může být dlouhá, ale smysluplná.
V souvislosti s volbou, zda se vydat cestou vlastního podnikání, bych také ráda mladým lidem připomněla svoji oblíbenou bajku francouzského spisovatele La Fontaine O vlku a psovi. Vlk přiběhne z lesa k domku. A dá se do řeči se psem: „Ty, na co máš před boudou misku?“ „No, tam mi můj pán každý den naplní dobrým jídlem.“ „A co ta bouda?“ No, tam se přece pokaždé schovám, když prší nebo sněží!“ „A poslouchej, od čeho máš tak odraný krk?“ „Přece od obojku.“ Když to vlk uslyšel, vrátil se za svobodou zpátky do lesa.
Prostě „Skočte do neznáma“.