Přejít k hlavnímu obsahu

Bon Jour Illumination

Paní Eva Poláčková založila v roce 1997 spolu se svým manželem rodinnou firmu Bon Jour Illumination, která se zaměřuje na vánoční a slavnostní osvětlení měst a obchodních center. Postupně vybudovali prodejnu, showroom a rozsvítili desítky měst. Podařilo se jim uspět i v mezinárodní konkurenci a poslední dobou získávají zakázky z celé Evropy. Podívejte se na další díl pořadu Cesty k úspěchu.

Přehrát video
  • Eva Poláčková

Co v pořadu nezaznělo

Co Vás vedlo k rozhodnutí začít podnikat?
Pomoci v rozvoji s rodinnou firmou (syn pomáhal od SŠ studií, já příležitostně při zaměstnání) a připravit se na kontinuální pokračování.
Jak jste začala podnikat?
Původně jsem si myslela, že bych si rozdělila svou činnost, neboť jsem si nedovedla představit opustit své studenty a vzdát se všech zkušeností, ale nakonec jsem se rozhodla skočit do tmy a vdechnout život našemu rekonstruovanému statku – Vánočnímu dvoru-fyzicky i duchovně. Místo prázdnin jsem v roce 2013 nastoupila do rodinné firmy, po 22 letech jsem opustila vedoucí místo na jednom prestižním pražském gymnáziu.
Jaká je historie vaší firmy? Jaké byly nejdůležitější okamžiky v historii Vaší firmy?
V roce 1997 jsme s manželem založili společně společnost zabývající se vánočním osvětlením, později se přidal syn a založil e-shop, tehdy téměř jeden z prvních v ČR, později se vydal sám do Číny, abychom našli dodavatele a osamostatnili se. V roce 2011 jsem zakoupili zchátralý statek na pražském okraji a já jsem se rozhodla konečně přidat a vytvořit Vánoční dvůr a život v něm. Pořádali jsme slavnostní rozsvícení pro představitele obcí a měst z celé ČR, sponzorovali jsme lokální kulturu a adventní program u nás. Vybudovali jsme prodejnu, showroom, asi nejhezčí svého druhu v ČR, rozsvítili jsme desítky měst, začali vyhrávat v mezinárodní konkurenci OC v ČR, SR. Stali jsme se jednou z nejvýznamnějších společností na českém trhu, začali jsme vystavovat ve Frankfurtu a získáváme zakázky z celé Evropy.
Jaká jsou specifika podnikání ve Vašem oboru?
Sezonní charakter naší práce vyžaduje obrovské úsilí uspět ve velmi krátkém čase v co největším počtu realizací – od října do konce listopadu využít maximálně své kapacity.
Co je na Vašem podnikání nejtěžší?
Skloubit všechny nároky, požadavek originality a rychlosti na jedné straně, kvalitní provedení a spolehlivou realizaci na straně druhé, z toho vyplývá i velmi obtížné plánování cashflow během roku.
Jak nyní vidíte budoucnost své firmy?
Věřím, že dobré jméno a atributy naší práce dokážeme obhájit i v rozrůstající společnosti.
Co považujete za svůj největší podnikatelský úspěch a z čeho jste se naopak ponaučila?
Těší mě, že jsme dokázali vyhrát nad velkými mezinárodními společnostmi tvořivostí a zachovat při tom pravidla fair play. Mám radost, že tato vítězství jsou prohlubována spokojeností zákazníků a vzájemnou radostí a jsou skutečně motivována potřebou zdařilé výzdoby, různá vítězství v anketách jsou v tomto subjektivně vnímaném oboru spíš příjemným potvrzením. Poučuji se stále, každou výhrou, každým dnem, každým setkáním, člověk se musí neustále poučovat, ale nesmí být nikdy poučen.
Musela jste podnikání něco obětovat?
Nic výjimečného na světě nevzniká bez úsilí, jde spíš o to, jak člověk oběť času, obětovanou příležitost vnímá. Pokud se dostaví okamžik, který mu umožní na to vše zapomenout, tak se pak z práce stává radost. Největší oběť je čas, nikoli co do počtu hodin, kterých je třeba se vzdát osobního života, ale ten čas, který nám znemožňuje některé části roku zcela prožívat. Samozřejmě Vánocům jsme obětovali i své Vánoce, ale z radosti druhých roste i naše radost…
Čím se při své práci řídíte?
Chtěla bych říct, přirozeným rozumem, ale ten byl často oslaben srdcem, ačkoli asi naplňuji Jungovu představu, že v druhé polovině života se naše dominantní vlastnost proměňuje, tak možná dnes více srdce dávám do harmonie s rozumem.
Překvapivě jsem vděčna, že mohu dál i v „konkurenčním prostředí “ setrvat na svých postojích a radovat se z faktu, že vlastně většina lidí touží po vlídném světě a porozumění, a tak mě práce s lidmi působí docela podobné uspokojení jako práce ve škole.
Co z aktivit spjatých s Vaším podnikáním Vás baví nejvíce?
Všechny ty tvořivější kroky, hledání příběhů a možností ztvárnění, setkávání s lidmi a hledání řešení, kombinování možností, nové projekty, ale i neustálé učení novým věcem a hledání dalších výzev, prostě tvorba.
Úspěšnost Vaši firmy jistě vyžadovala spoustu úsilí a finančních prostředků. Jak jste řešili financování?
Financování jsme nejdříve řešili pomocí našich vlastních zdrojů. Abychom mohli expandovat a zároveň rozšiřovat naši infrastrukturu (sklady, výrobu), využili jsme možností investičního úvěru a zároveň provozního, který nám pomáhá vyrovnávat cash flow během roku.
Váš příběh bude možná pro někoho natolik inspirativní, že se sám pustí do podnikání. Jaké rady byste dala člověku, který se chystá začít podnikat?
Nebát se pustit od břehu a plavat, v přístavu je klid a člověk ani nepozná, jak umí plavat. Myslím si, že vše, co člověk v životě poctivě dělal, se mu vrátí. Podnikání dává člověku svobodu, svobodu vlastního rozhodování, a tím mu umožňuje vše rozvinout svým vlastním způsobem, ač toho nezbavuje odpovědnost za druhé. To je ale vlastně svoboda.