Oxalis, spol. s r.o.

Co v pořadu nezaznělo

Co je u vás nového? Co se vám od minulého setkání povedlo? Čím se můžete pochlubit?

• Vstupem do České asociace franchisingu OXALIS zprofesionalizoval činnost v této oblasti. Detailně byla zpracována pravidla fungování franchisy, která jsou uložena v manuálu. OXALIS se stal prvním poskytovatelem franchisy v ČR, který umístil tato pravidla na iPad. Ten obdrží každý franchisant při převzetí licence. Franchisové prodejny postupně získávají jednotný kabát společně s prodejnami, které vlastníme a provozujeme sami. Celá tato maloobchodní síť prošla výrazným remodelingem a v průběhu času narostla na současných 47 jednotek. Zároveň byl tento řetězec prodejen propojen novým věrnostním mechanismem a dalšími marketingovými prvky. V současné době vytváří 52 % z celkového obratu firmy.
• Souhrn prodejních ploch vlastních prodejen činí v České republice necelých 1000 m², ve Slovenské republice pak 150 m².
• Výrazně jsme se posunuli v pražení kávy. Při nákupu nové pražičky jsme vsadili na kalifornskou společnost Loring Smart a její model Kestrel. Ten je schopen pražit až 35 kg zelené kávy najednou a zároveň naplňuje naše představy o technologicky prvotřídním a současně ekologickém pražicím procesu. Pražení na pražičce Loring Smart je díky patentované technologii Flavor-Lock Roast Process energeticky méně náročné a tím levnější a výrazně přátelštější k životnímu prostředí.
• Společnost OXALIS je první firmou ve střední Evropě, která pražičku Kestrel od společnosti Loring Smart provozuje. Naším záměrem je vytěžit maximum z jejích možností - vytvářet vynikající kávu s pro nás jedinečným profilem pražení a chuti a následně pozvednout kulturu pití výběrové kávy v české kotlině.
• Pořídili jsme nové distribuční prostory v Tečovicích u Otrokovic. V blízkosti nedávno vybudovaného dálničního napojení na Zlín vzniklo distribuční centrum o celkové rozloze 2200 m² plochy. Naše současné prostory ve Slušovicích činí 3450 m², došlo tedy k výraznému rozšíření vlastní plochy. To nám umožní navýšení skladové zásoby pro plynulejší a zároveň rychlejší zásobování našich odběratelů.
• Počet exportních zemí dosáhl čtyřiceti. Podíl exportu na celkovém obratu se zvyšuje, minulý rok dosáhl 23 %. Cílem je dosažení až 50% podílu do roku 2015. Firma by tak dále ztrácela závislost na malém tuzemském trhu.
• V každém roce dosavadní 22leté historie se podařilo navýšit obrat firmy, každý rok byl ziskový. Tržby roku 2014 dosáhly 192 mil. Kč, překročení 200milionové hranice v roce letošním je reálné.
• K čaji a kávě se v uplynulém roce přidalo výběrové kakao. Skupina horkých nápojů se tak uzavírá.

Máte pocit, že to, co děláte, má budoucnost/smysl? Co vás nutí jít dál?

Po založení firmy OXALIS v roce 1993 se několik let zdálo, že potenciál pro specifický předmět podnikání (sypaný čaj, později výběrová káva) je v tuzemsku velmi omezený a Češi tyto produkty přijmou jen v nepatrné míře. Vyplatilo se však být trpělivý a věřit. Po třech letech se dostavil první dílčí úspěch a od té doby se spirála růstu zatím nezastavila. Počet velkoobchodních zákazníků se blíží tisícovce, maloobchodní síť specializovaných obchodů OXALIS atakuje padesátku. Firma by v letošním roce poprvé mohla překonat dvousetmilionovou hranici obratu.
I do budoucích let zůstávám optimistou, další potenciál stále existuje v dobudování maloobchodní sítě (předpokládaný cílový stav je okolo 65 jednotek) a především ve vstupu do gastronomie, kde dosud nepůsobíme téměř vůbec. Plynule také roste exportní činnost - naše zboží dosud znají ve 40 zemích světa a i tento počet se rozšiřuje.
Cestu kupředu necítím jako nutnost, ale přirozený vývoj. Pokud člověk pracuje srdcem a produkt je pro něj doslova vášní (považuji se za nadšeného pijáka kvalitního čaje i výběrové kávy), pak je směrování vpřed jaksi automatické.

Dostavila se nějaká krize? Pocit neúspěchu? Pokud ano, jak jste ji překonal?

Krize přišla a byla hluboká. Prvních deset let jsem pracoval v podstatě bez nároků na odpočinek a vůbec nebral v potaz, že lidský organismus není perpetuum mobile. Práci jsem nevypouštěl ani v soukromí a v hlavě ji držel i ve volných chvílích. Navíc firmu opustil pracovník i s recepturami přípravy a předal je konkurenci. K tomu se ještě vložila výstavba rodinného domu, kterou jsem neprozřetelně naplánoval do tohoto vypjatého období. V roce 2005 jsem byl v podstatě na lopatkách, vyhořen. Pojistky byly přepálené.
Uchýlil jsem se na měsíc do Jeseníků a snažil denně sportovat. Poté jsem vyjel na svou první cestu do Číny, abych ze zajetého prostředí získal větší odstup. Trvalo ovšem roky, než jsem se dostal do úplného normálu a našel životní balanci, se kterou jsem spokojen. Bylo nutné překopat životní styl, dostat život do škatulek a jasně oddělit práci od soukromí. Opravdu ale platí: jak dlouho se člověk do krize dostává, tak dlouho se z ní musí vypasovat.

Co považujete za váš největší dosavadní úspěch?

Skrze postupné a trpělivé budování prodejní sítě, nastavení kvalitní produktové skladby se podařilo vzbudit u velkého počtu lidí zájem o sypaný čaj. To je pro mne na jedné straně příjemné překvapení, zároveň velká satisfakce. Úsilí nebylo marné a přineslo hmatatelný výsledek. Povedlo se vybudovat stabilní, středně velkou firmu s poměrně širokou odběratelskou základnou v oboru, který lze považovat za okrajový. To považuji za svůj největší úspěch.

Co vás na tom všem nejvíc baví?

Čaj si našel mě a já zase jej. Vznikl vztah na celý život. A to nejen pro jeho chuť, ale celé kulturní a historické zázemí, které za ním stojí. Vždyť čaj byl znám už 3000 let před Kristem! Navíc jsem si oblíbil i hlavní pěstitelské země, kam velmi rád jezdím.
Káva se přidala o něco později, kontakt s ní je také velmi intenzivní. Vždy však bude až druhá.
Narodil jsem se pro tyto dva báječné nápoje a rád bych u nich i nadále zůstal.

Díky které vaší vlastnosti jste to dotáhl tak daleko?

Na začátku byla motorem ctižádost a svobodomyslnost, chuť vytvořit svou nezávislou hromadu písku, na které nebudu nikomu podléhat. Netoužil jsem po materiálním hyper úspěchu, ale po realizaci v oboru, který mám opravdu rád. Dnešního stavu bych také asi nedosáhl bez dávky trpělivosti, víry v sebe sama i v produkty, které nabízíme.

Musel jste podnikání něco obětovat?

Jak jsem dříve uvedl, prvních deset let bylo opravdu lopotných. Zhruba tři roky jsem si nebyl jist, zda mne do budoucna firma opravdu uživí, a byl jsem nucen vydělávat ještě další činností. Časové vytížení bylo enormní. Určitě trpěla rodina (zakládal jsem ji ve stejném roce jako firmu) a ani mé zdraví se v této fázi nevyvíjelo zrovna harmonicky. Naštěstí vše bez trvalých změn a následků.

A kam dál? Jak vidíte svoji budoucnost? Přemýšlíte o tom, co bude za pár let? Co bude s firmou?

Blíží se padesátka, firma je na světě 22 let, takže k určitému bilancování dochází. Pokud jde o podnikatelské aktivity, mám před sebou ještě hodně práce, plány zatím naštěstí nevysychají. Rád bych zůstal zapojen i v dalších letech a přispěl svými zkušenostmi k rozvoji firmy. Nechci zůstat stranou jenom jako pouhý investor, který se na svou loď dívá z dálky. Příští vývoj vidím v tento moment optimisticky, i když s pokorou ke všemu, co nás obtéká.
Zároveň sleduji oblast nástupnictví, které je v současné době v souvislosti s generační obměnou komunikováno v tuzemsku poměrně intenzivně. Procento přechodu firem do další generace je u nás i ve světě poměrně malé. Budu velmi rád, když se v mém případě podaří. Základním předpokladem je ovšem další prosperita firmy a zároveň chuť i odvaha potomků nasednout do tohoto rozjetého vlaku. Uvidíme, toto je můj život a ten je spojen s touto firmou. Budoucnost je velmi proměnlivá a i jiné možnosti musím brát v potaz.